Červenec 2016

V posteli jsme tři (!)

24. července 2016 v 12:31 | Aries |  Témata týdne
Nevím, zda máte stejnou zkušenost, nebo zda vůbec chci, abyste takovou zkušenost měli.
Není to samozřejmě nic hrozného, když si na to zvyknete, ale já si na to zvykala doopravdy dlouho.

Nevím, na co jste mysleli, ale já tu píšu o své kočce.

Mám palandu a než se na ní kočka naučila vylézt, docela dlouho to trvalo.
Den předtím jsem říkala E, že mám pocit, jako kdyby byla Bonnie mojí babičkou, která umřela už před několika lety.

A pak zažíváte takové ty příjemné (sex) chvíle s E a kouknete přes peřinu.. a tam sedí kočka v rohu postele, a upřeně na vás hledí.(Doufám, že to moje babička není, pyšná by na mě asi (ne)byla.)

Ze začátku mi to přišlo strašně zvláštní. Nejhorší pro mě bylo, když dokonce vlezla pod deku a začala zkoumat z blízka, co tam provádíme. A vy v určitou dobu přece nemůžete zastavit se a odehnat kočku.Dokud vám nezačne útočit na pohybující se ruce, a co je její nejoblíbenější, že mi začne kousat ucho.

Zatímse nikdy nepřidala. (Jo, já vím, zní to strašně zvláštně, když vezmu v potaz, že tu mluvíme o kočce.. ale kamarádka mi vyprávěla, jak pes příteli při sexu olízl zadek.)

No, domácí mazlíčci jsou radost!Ale vždy je to divný pocit, když víte, že na vás někdo kouká.. nebo je to pro mě spíš perverzní, když Bonnie beru jako takové miminko.. které má prostě dvě maminky a ví o tom. Ví o tom až moc.

Vám to snad divné nepřijde?

Uklízíme, vyklízíme

17. července 2016 v 19:50 | Aries |  Deník
,,Změna je život."
Tak tuto větu si opakuji stále dokola poslední dobou. A proč? Protože když jsem se konečně po roce krásně usadila v práci a začala mít pocit, že po tom roce mám i o něčem přehled a něco vím, tak se budeme stěhovat. Náš krám zavírají. Takže teď krám budeme dva týdny vyklízet a chystat ho pro jinou firmu..

Práci budu mít stále stejnou, ale budu na jiném místě, s jinými lidmi. Další začátek.

Začátek..

Nutí mě to přemýšlet o tom, zda doopravdy nechci bydlet sama - jen s mojí kočkou.
Kdyby vyšel jeden konkrétní byt, neváhala bych a strašně bych chtěla. Jenže jak se znám, tak nebudu mít odvahu říct to své současné spolubydlící. Beru strašný ohled na druhé lidi. Až mě to někdy pěkně štve.


A tak nevím, zda mám doufat, ať ten byt vyjde.. asi ano. Asi si to hodně přeji.
Hlavně by mi ze současné výplaty zbylo více peněz a mohla bych šetřit. E mi řekla, že přece nic nutně nepotřebuji, ale co moje sny?

Možná toho chci moc..